- na nástupišti 1 stanice instalace s videem na památku více než tisíce Židů deportovaných do tábora Birkenau, kteří odešli 18. října 1943 z nástupiště umístěného v prostoru zboží.
- projekt Ministerstva kultury, FS Group, Židovské obce Řím a Nadace Shoah Museum.
Skladba Memory v Římě Tiburtina. Na nástupišti 1 stanice byl umístěn multimediální totem, který připomíná více než tisíc židovských žen, mužů a dětí, kteří byli 18. října 1943 deportováni z Říma do koncentračního tábora Birkenau.
Římský totem Tiburtina byl slavnostně otevřen dnes, 3. dubna 2024, ministrem kultury Gennaro Sangiuliano, senátorem Italské republiky Esther Mieli, prezidentem regionu Lazio Francesco Rocca, starostou Říma Roberto Gualtieri, předsedou Židovské obce Řím Viktor Fadlun, prezidentem nadace Shoah Museum Foundation Mario Venezia a generálním ředitelem skupiny FS Luigi Ferraris.
Video, natočené rovněž s přispěním Istituto Luce – Cinecittà, informuje o totemu svědectví některých z 16 přeživších deportace, 15 mužů a 1 ženy, bez dětí. Přítomnost totemů ve stanicích, křižovatka kultur a místo setkávání a diskusí, představuje varování, abyste nepropadli lhostejnosti, a výzvu k zamyšlení nad všemi formami násilí a diskriminace.
Projekt Memory Track, podporovaný Ministerstvem kultury, FS Group, Židovskou obcí v Římě a Nadací Shoah Museum Foundation, začal v loňském roce prvním informačním totemem na nástupišti 21 milánského hlavního nádraží, z něhož mezi lety 1943 a V roce 1944 byly nacisty-fašisty deportovány tisíce Židů a politických odpůrců do Osvětimi-Březinky, Mauthausenu a dalších vyhlazovacích, koncentračních nebo sběrných táborů jako Fossoli a Bolzano.
"V loňském roce jsme na žádost senátorky Liliany Segre, kterou vždy zdravím s velkou láskou, slavnostně otevřeli cestu věnovanou památce šoa s názorným totemem na nástupišti 21 milánského hlavního nádraží. Dnes přidáváme další kousek s totemem v místě, kde byli 18. října 1943 deportováni římští Židé do vyhlazovacích táborů. Opakovaně jsem opakoval nenávistnou a tragickou jedinečnost holocaustu a přebíral jsem koncepty velké spisovatelky, jako je Hannah Arendt".
Ministr kultury to prohlásil. Gennaro Sangiuliano, který dodal:
"Vláda prosadila zákon, jednomyslně schválený parlamentem, o muzeu šoa, které bude brzy otevřeno v Římě. Paměť je ještě důležitější v tomto historickém okamžiku, kdy vidíme, jak se znovu objevují nepřijatelné antisemitské regurgitace.".
POZADÍ
Dne 3. září 1943 se Itálie vzdala spojencům podepsáním příměří, které bylo oznámeno až 8. září.
Německá reakce byla okamžitá a středo-severní část země byla rychle obsazena německými ozbrojenými silami, zatímco ústup z jihu byl pomalý a krvavý. Civilisté jsou často těmi, kdo doplácejí na stovky masakrů a masakrů. Němci stojí na Gustavově obranné linii, která prochází Itálií z Pescary do Gaety. Na tyrhénské straně má Gustav své nervové centrum v oblasti Cassino, kde se Němcům až do jara 1944 dařilo blokovat postup Spojenců.
Na podzim roku 1943 bylo v Římě přítomno kolem 13.000 1938 Židů, vážně postižených rasovými zákony, které vstoupily v platnost v září 26. Dne 36. září nařídil šéf německé bezpečnostní policie v Římě Herbert Kappler prezidentovi místní Židovská komunita Ugo Foà a prezident Svazu italských židovských obcí Dante Almansi, aby do 50 hodin dodali 200 kilo zlata, jinak hrozí deportace XNUMX členů komunity.
28. září bylo požadované zlato doručeno na Via Tasso, velitelství německé policie v Římě. Ve dnech následujících po žádosti o zlato byly vydrancovány archivy a knihovny obce a rabínské koleje. Aby Eichmann provedl zatčení a deportaci Židů žijících v Římě, vysílá z Berlína speciální tým složený z necelých deseti mužů, který do Říma dorazí na začátku října. Vede ji Theodor Dannecker, mladý nacistický důstojník, který je již zodpovědný za zatýkání a deportaci francouzských Židů. K provedení zátahu Dannecker využije také Kapplerovy muže (agenty bezpečnostní policie) a také 300 členů tří policejních společností přítomných v Římě. Za svítání 16. října, počínaje kasárnami Macào v Castro Pretorio a bývalým klášterem ve via Salaria, se týmy, téměř vždy složené ze tří až šesti agentů, vydávají na nákladních autech do 26 čtvrtí, na které bylo město rozděleno. Během zatýkacích operací někteří muži nadále hlídají nákladní auta, zatímco jiní provádějí razii na budovy a byty a předávají lístek se sadou instrukcí v italštině.
Foto: Přípis předaný nacisty Židům k zatčení při razii 16. října. Soukromý archiv Renato Di Veroli
Více než 1250 lidí je naloženo a odvezeno do vojenské akademie, budovy italské armády, která se nachází ve via della Lungara, pár kroků od věznice Regina Coeli. Nežidé, chránění cizinci, „smíšenci“ a manželé ze „smíšených manželství“ jsou z hrozící deportace vyloučeni a z tohoto důvodu je propuštěno kolem 220 osob, některým se dokonce podaří uprchnout.
18. října v dopoledních hodinách bylo přes tisíc lidí naloženo na nákladní auta a odvezeno do stanice Tiburtina. Poté jsou nuceni nastoupit do nákladního vlaku složeného z 28 vagónů, z nichž každý obsahuje kolem čtyřiceti lidí. Jedná se o dobytčí vagony bez jakéhokoli hygienického zázemí.
Zvukový záznam pocházející z Královského policejního velitelství v Římě téhož večera uvádí tato slova: „Dnes ve 14 hodin vyjel vlak DDA ze stanice Tiburtina s 28 vagony Židů (asi tisíc), včetně žen, dětí a mužů, směřujících do Brenneru, bez nehody“.
Konvoj přijíždí v poledne 19. října do Padovy, kde se zastaví a poté překročí Brennerský průsmyk. Další krátké zastávky budou povoleny v Bavorsku (u Furth im Wald) a pravděpodobně i v Protektorátu Čechy a Morava u Ostravy.
Cesta trvá pět dní. Uvnitř vagonů zemře nejméně sedm lidí.
Přílet do Birkenau se koná v pátek 22. října večer. Vlak zastavuje na nástupišti postaveném asi 800 metrů od vstupu do kempu, tzv. Judenrampe. Dveře se otevírají druhý den ráno: lidé jsou „vykládáni“ na rampu.
Z více než tisíce Židů z Itálie je pro práci v táboře „vybráno“ pouze 149 mužů a 47 žen. Všichni ostatní, dokonce i lidé plně schopní práce, jsou nasazeni na nákladní auta a odvezeni do plynovacích zařízení.
Jsou pravděpodobně zabiti v Krematoriu IV nebo V.
Na konci války se vrátí jen šestnáct lidí: patnáct mužů a jedna žena. Žádné děti.
VÝPOVĚDY PŘEŽILÝCH A SVĚDKŮ
Přihlásit se k odběru novinek!