Mezi důchody, platy, mezispotřebou, zdravotní péčí, asistencí atd. naše země každoročně zaznamenává veřejné výdaje více než pětkrát vyšší než PNRR; v roce 2023 překročí státní výdaje v absolutním vyjádření tisíc miliard eur, ale na rozdíl od PNRR – která nám v období od roku 2021 do poloviny roku 2026 umožní investovat něco málo přes 194 miliard – není stejná pozornost politiků a veřejnosti názor na to, jak jsou tyto veřejné zdroje vynakládány.
Ve skutečnosti, pokud musí být peníze PNRR investovány do prací, infrastruktury, pomoci a služeb, které mají být dokončeny do dvou a půl roku (kromě toho po nás Evropská unie také požaduje, abychom provedli 66 reforem), na jednotlivé položky tvořící veřejné výdaje je ročně alokováno celkem pětinásobek ekonomických prostředků, kterým však není věnována stejná pozornost. V té současné povahy se například často vyskytuje plýtvání, extravagance a neefektivita, kterou nikdo není schopen vymýtit; politiky kontrola výdajů uskutečněné v posledních 10 letech byly ve skutečnosti autentickým selháním.
Zkrátka dvojí standardy, které nám mimo jiné neumožňují strukturálně snižovat daně. Ve skutečnosti, pokud bychom měli omezenější veřejné výdaje, bylo by zapotřebí méně příjmů k udržení rovnováhy státního účetnictví, což by přineslo obrovské ekonomické výhody pro kapsy italských daňových poplatníků.
To říká Výzkumný úřad CGIA.
Mezi lety 2022 a 2024, v absolutních číslech, italské veřejné výdaje stabilně dosahují něco málo přes tisíc miliard eur. Nejvýznamnější složkou je běžná složka (skládající se z výplaty důchodů, platů veřejných zaměstnanců, zdravotnictví atd.), která po odečtení úroků z dluhu ovlivňuje cca 90 procent celkových výdajů. Nejdražší položku připadají penze, které nás „stály“ 317,5 miliardy eur. Následují výdaje na zaměstnance se 188,7 miliardami, mezispotřeba se 170,8 miliardami, zdravotnictví se 134,7 miliardami a opatření na pomoc a podporu příjmů se 106,5 miliardami. Letos náklady na splacení dluhu činí 78,4 miliardy eur.
Přihlásit se k odběru novinek!