„Slzy a krev manévr“ čekající na rozhodnutí EU o Paktu stability

(autor: Francesco Matera) Včerejší většinový summit, který má stanovit hranice nového rozpočtového zákona, který se bude vyznačovat úspornými opatřeními a honbou za plýtváním. Dostupné zdroje, očištěné o fixní výdaje, jsou skutečně tak omezené, že je zapotřebí kompaktnosti v exekutivě a parlamentu, aby se pokusily přenést pouze pomoc rodinám a sekání daňového klínu. Bude se tedy jednat o prozíravý zákon o rozpočtu s nadějí, že Brusel zmírní svou neústupnou linii návratu ke starým pravidlům, a tedy Pakt stability. Jednání právě začala a měla by vést k rozhodnutí na konci prosince obnovit v lednu 2024 pravidla, která počítají s imperativním deficitem ve výši 3 %. (Pakt byl pozastaven kvůli Covidu).

I v tomto ohledu zasáhl Mario Draghi který v The Economist řekl:pasivní sklouznutí do starých fiskálních pravidel by bylo nejhorším možným výsledkem“. Pravidla, píše Draghi, by měla být jak přísná, aby zaručila důvěryhodnost ve střednědobém horizontu, tak flexibilní, aby umožnila vládám reagovat na neočekávané otřesy. Poté upřesnil, že současná pravidla nejsou ani jedno, ani druhé a vedou k politikám, které jsou příliš volné v obdobích boomu a příliš rigidní v obdobích krize.

Evropa by měla uplatňovat americký systém, kde by investice nezbytné pro společné cíle, jako je boj proti klimatickým změnám, obrana atd., měly být prováděny na federální úrovni, a tedy odděleny od rozpočtů členských zemí.

Vrátíme-li se k italskému zákonu o rozpočtu, prozatím je potvrzeno pouze snížení klínu na středně nízké mzdy, protože ministerstvo financí čeká na konsolidaci ekonomických údajů a čeká na rozhodnutí Eurostatu o tom, jak vypočítat výdaje na superbonus: první rok, kdy tvoří se, kdy se sleva na dani zlevňuje, nebo rok od roku? Pokud Eurostat potvrdí, že počítá všechny výdaje na Superbonus za jediný rok, bude to bolestivé, protože deficit naprogramovaný na 4,596 překročí evropská omezení a dosáhne 6 % HDP.

„Vlajkové“ požadavky stran, které se týkají daní, sociálního zabezpečení, infrastruktury a mnoha dalších, dosahují kolem čtyřiceti miliard, zatímco vláda uvažuje o manévru pouhých třiceti miliard (chybělo by však kolem 25 miliard). Jako každá italská finanční společnost, i toto bude neúprosná sázka.

„Slzy a krev manévr“ čekající na rozhodnutí EU o Paktu stability