Přestože se náš průmysl v užším slova smyslu podílí na národním HDP „jen“ 21 procenty, mezi lety 2007 a 2022 klesla reálná přidaná hodnota italské výrobní činnosti o 8,4 procenta, ve Francii o 4,4 procenta, zatímco v Německu byla změna pozitivní. a dokonce rovných +16,4 procenta. Z hlavních evropských zemí zaznamenalo horší výsledek než naše pouze Španělsko s -8,9 procenta. To říká CGIA Research Office.
Připomeňme, že od konce druhé světové války do dneška bylo posledních 15 let nejtěžších pro většinu západních zemí. Pokud jde například o Itálii, velká recese v letech 2008–2009, krize státního dluhu v letech 2012–2013, pandemie v letech 2020–2021 a invaze Ruska na Ukrajinu v roce 2022 zásadně změnily tvář naší ekonomiky. Je však užitečné zdůraznit, že mezi rokem 2019, tedy rokem předcházejícím vypuknutí největší hospodářské/zdravotní krize od druhé světové války, a rokem 2022 dosáhl italský výrobní sektor většího oživení, než jaký byl zaznamenán ve zbytku ostatních hlavních odvětví. země EU. Stručně řečeno, pokud rozšíříme období pozorování počínaje finanční krizí subprime hypoték, ještě jsme nezískali ztracenou půdu, jinak, pokud jej zúžíme počínaje pandemickou krizí, která propukla před 4 lety, žádný jiný velký evropský zpracovatelský průmysl to nedokázal.
Proto je pravděpodobné, že krize v letech 2008–2009 a 2012–2013 jistě snížila a oslabila počet výrobních společností přítomných v Itálii, ale posílila odolnost a výkonnost těch zbývajících na trhu, které ve srovnání se zahraničními konkurenty překonaly negativní dopady způsobené pandemickou krizí v letech 2020–2021 s větší dynamikou.
Úspěch zaznamenaný zejména v posledních dvou letech našimi výrobky made in Italy na všech hlavních světových trzích je ve skutečnosti potvrzením právě vystavené teze.
- Špičkové extraktivní, farmaceutické a potravinářské také dobré. Špatný olej, dřevo a chemická rafinace
Odvětví v italském průmyslu, které utrpělo nejvýraznější negativní pokles přidané hodnoty za posledních 15 let, je rafinace koksu a ropy (-38,3 procenta). Následuje dřevo a papír (-25,1 procenta), chemikálie (-23,5 procenta), elektrická zařízení (-23,2 procenta), elektřina/plyn (-22,1 procenta), stovka, nábytek (-15,5 procenta) a hutnictví (- 12,5 procenta). Na druhou stranu však sektory, které vykazují očekávanou změnu oproti znaménku plus, jsou strojírenství (+4,6 procenta), potraviny a nápoje (+18,2 procenta) a farmaceutické výrobky (+34,4 procenta) . Mezi všemi divizemi putuje růžový dres do těžebního sektoru, který má sice v absolutních číslech relativně omezenou přidanou hodnotu, ale za 15 let zaznamenal děsivý nárůst o 125 procent.
- Jih se zhroutil, jen severovýchod zůstal
Také mezi lety 2007 a 2022 se reálná přidaná hodnota průmyslu na jihu propadla o 27 procent, v centru o 14,2 procenta a na severozápadě o 8,4 procenta. Pouze severovýchod[5] zaznamenal kladný výsledek, který dosáhl +5,9 procenta.
Na regionální úrovni jsou to právě společnosti z Basilicaty, které zaznamenaly růst přidané hodnoty nejvýznamnějšího odvětví (+35,1 procenta). Výsledek, který lze podle výzkumné kanceláře CGIA z velké části připsat vynikajícím výsledkům, kterých dosáhl těžební sektor díky přítomnosti Eni, Total a Shell ve Val d'Agri a Valle del Sauro. Na druhém místě je Trentino Alto Adige (+15,9 procenta), které mohlo počítat se skóre zemědělsko-potravinářského sektoru, distribuce energie, oceláren a strojírenských společností. Na třetí pozici však vidíme Emilia Romagna (+10,1 procenta) a těsně pod stupně vítězů Veneto (+3,1 procenta). Od pátého místa dále vykazují všechny italské regiony negativní změnu růstu přidané hodnoty. Nejkritičtější situace nastala v Kalábrii (-33,5 procenta), ve Valle d'Aosta (-33,7 procenta), na Sicílii (-43,3 procenta) a na Sardinii (-52,4 procenta).
- Milán, Turín a Brescia zůstávají nejprůmyslovějšími provinciemi v zemi. Prudký růst v Terstu, Bolzanu a Parmě
Na provinční úrovni zůstává Milán (s nominální přidanou hodnotou 28,2 miliardy eur v roce 2021) nejvíce „výrobní“ oblastí v zemi. Následuje Turín (15,6 miliardy), Brescia (13,5 miliardy), Řím (12,1 miliardy) a Bergamo (11,9 miliardy). Z 10 nejprůmyslovějších provincií v Itálii se 7 nachází podél dálnice A4. Ze všech 107 sledovaných provincií zaznamenal nejvyšší růst nominální průmyslové přidané hodnoty v letech 2007 až 2021 Terst (+102,2 procenta). Ihned poté vidíme Bolzano (+55,1 procenta), Parmu (54,7 procenta), Forlì-Cesena (+45 procent) a Janov (+39,5 procenta). Území, kde byly ztráty na přidané hodnotě výraznější, se však týkala Sassari (-25,9 procenta), Oristana (-34,7 procenta), Cagliari (-36,1 procenta), Caltanissetta (- 39 procent) a Nuoro (-50,7 procenta).
Přihlásit se k odběru novinek!